Kostel Nejsvětější Trojice není běžně přístupný veřejnosti.

V případě zájmu o komentovanou prohlídku nás kontaktujte.
Pokud máte zájem uspořádat koncert či jinou vhodnou kulturní akci, filmovat nebo fotografovat volejte pro bližší informace zde.

BOHOSLUŽBY

Pravidelně se zde slaví pravoslavná liturgie. Duchovním správcem filiální pravoslavné církevní obce Kutná Hora je kpt. Mgr. Marek Maxim Švancara, Ph.D. , kaplan.svancara@gmail.com; +420 720 629 036

Římskokatolická bohoslužba se v kostele Nejsvětější Trojice koná při pouti, tedy slavnosti Nejsvětější Trojice (pohyblivý svátek, který připadá na neděli po Seslání Ducha svatého).

Aktuální pořad římskokatolických bohoslužeb najdete zde.

ul. Ke Trojici, Kutná Hora
+420 327 515 796
+420 775 363 938
info@chramsvatebarbory.cz

Historie kostela
Kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěn asi ve druhém desetiletí 15. století. Zpočátku byl obklopen osadou hutníků. Na přelomu 15. a 16. století byl důkladně opraven a pozdně goticky přestavěn na náklady důlního podnikatele Jana Smíška z Vrchovišť a jeho syna Kryštofa. V této době byl ke kostelu přistavěn presbytář, který stavba původně zřejmě vůbec neměla (stejně jako věž). Když Jan Smíšek roku 1501 zemřel, sloužil pak kostel jako rodinná pohřební kaple. Již v druhé polovině 16. století byl kostel opuštěn a po nějakou dobu sloužil dokonce jako městská prachárna. V roce 1817 vyhořel. Významné obnovy se dočkal až na konci 19. století, kdy byl restaurován pod vedením Ludvíka Láblera. Kostel je postaven na čtvercovém půdorysu, k němuž je na východě připojen polygonální presbytář a na západě hranolová věž. Tu zdobí plastický erb rodu Smíšků (jednorožec), znak nákladníků hor a reliéf zachycující horníky pracující v dole. Kostel je po právu považován za drobnou architektonickou perlu. Za prostým zevnějškem se ukrývá velmi působivý pozdně gotický prostor. Tři chrámové lodi jsou od sebe odděleny štíhlými válcovými pilíři, z nichž přímo vyrůstá elegantní křížová klenba, která si dodnes zachovala původní ráz z doby Václava IV. V presbytáři můžeme obdivovat sedmimetrový svatostánek s typickými prvky jagellonské gotiky. Datuje se do období smíškovské přestavby a je patrně dílem Mistra Brikcí ze Zhořelce.