Kostel Nanebevzetí Panny Marie není během rekonstrukce přístupný veřejnosti.


Pokud máte zájem uspořádat koncert či jinou vhodnou kulturní akci, filmovat nebo fotografovat volejte pro bližší informace zde.

BOHOSLUŽBY

Z důvodu rekonstrukce je kostel dočasně uzavřen.

Aktuální pořad bohoslužeb ve farnosti najdete zde.

+420 327 515 796
+420 775 363 938
info@chramsvatebarbory.cz

Historie kostela

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě stojí na místě původního kostela, zasvěceného Navštívení Panny Marie, jehož historie sahala až do 13. století. Grunta byla do konce 14. století samostatnou farností, později spadala pod kutnohorskou správu a v 18. století byla připojena pod novou farnost vzniklou na Kaňku. Od té doby kostel chátral, do současnosti se z něj dochoval pouze zvon z konce 15. století a náhrobní kameny pánů Libenických z Vrchovišť. Od poloviny 19. století usilovali Gruntečtí o založení nového kostela a o obnovení samostatné farnosti. Ta byla ustanovena k 1. srpnu 1900, se stavbou kostela se začalo v roce 1905 na stejném místě, kde stál jeho předchůdce. Mezi důležitými iniciátory stavby byl královéhradecký biskup Josef Doubrava, který ovlivnil zejména podobu vnitřní výzdoby kostela. Významným světským patronem kostela byl svého času houslový virtuos Jan Kubelík. Návrh stavby pseudorománské baziliky je z pera Rudolfa a Jaroslava Vomáčkových z Prahy, na stavebním provedení se podíleli řemeslníci z blízkého okolí. Umělecky nejzajímavější a nejcennější je z celého kostela jeho vnitřní nástěnná výmalba, která nemá na českém venkově obdoby. Jedná se o secesní celoplošné fresky, jejichž autory jsou manželé Marie a František Urbanovi. Na věži kostela je instalován starý zvon, který po roce 1495 zhotovil kutnohorský zvonař Ondřej Ptáček. Dochované náhrobky Libenických z Vrchovišť jsou v kostele rovněž doposud k vidění. Od roku 2007 je Grunta opět součástí farnosti Kutná Hora. Kostel Nanebevzetí Panny Marie má v současnosti vážně narušenou statiku. Problém je nejlépe patrný na prasklině, která prostupuje celým obvodem pláště i podložím stavby v místech, kde jsou věže připojeny k lodi. Příčinou může být různorodost kostelního podloží nebo výrazně rozdílná hmotnost obou částí stavby, která vede k jejich samovolnému oddělování. V roce 2010 proběhla kompletní oprava střechy, díky které dovnitř přestala zatékat dešťová voda poškozující zejména vzácnou nástěnnou výmalbu. Kostel je v současnosti v havarijním stavu, na celkovou rekonstrukci však zatím chybí potřebné prostředky.

FOTOGALERIE

« z 8 »

PÉČE O PAMÁTKU

« z 9 »

Scroll to top