Bohoslužby
V kostele se pravidelně slaví pravoslavná liturgie. Duchovním správcem filiální pravoslavné církevní obce Kutná Hora je kpt. Mgr. Marek Maxim Švancara, Ph.D. (e-mail: kaplan.svancara@gmail.com; tel.: 720 629 036)
Římskokatolická bohoslužba se v kostele Nejsvětější Trojice koná při pouti, tedy slavnosti Nejsvětější Trojice (pohyblivý svátek, který připadá na neděli po Seslání Ducha svatého).
Aktuální pořad římskokatolických bohoslužeb najdete zde.
Návštěva kostela
V případě zájmu o návštěvu kostela kontaktujte
Infocentrum u chrámu sv. Barbory na e-mailu info@khfarnost.cz
nebo telefonu 327 515 796.
V případě profesionálního zájmu (koncert, natáčení, fotografování, badatelská činnost a podobně)
kontaktujte Jaroslava Boušku
na e-mailu jaroslav.bouska@khfarnost.cz nebo telefonu 731 604 607.
Fotogalerie
Péče o památku
Historie
Kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěn asi ve druhém desetiletí 15. století. Zpočátku byl obklopen osadou hutníků. Na přelomu 15. a 16. století byl důkladně opraven a pozdně goticky přestavěn na náklady důlního podnikatele Jana Smíška z Vrchovišť a jeho syna Kryštofa. V této době byl ke kostelu přistavěn presbytář, který stavba původně zřejmě vůbec neměla (stejně jako věž). Když Jan Smíšek roku 1501 zemřel, sloužil pak kostel jako rodinná pohřební kaple.
Již v druhé polovině 16. století byl kostel opuštěn a po nějakou dobu sloužil dokonce jako městská prachárna. V roce 1817 vyhořel. Významné obnovy se dočkal až na konci 19. století, kdy byl restaurován pod vedením Ludvíka Láblera.
Kostel je postaven na čtvercovém půdorysu, k němuž je na východě připojen polygonální presbytář a na západě hranolová věž. Tu zdobí plastický erb rodu Smíšků (jednorožec), znak nákladníků hor a reliéf zachycující horníky pracující v dole.
Kostel je po právu považován za drobnou architektonickou perlu. Za prostým zevnějškem se ukrývá velmi působivý pozdně gotický prostor. Tři chrámové lodi jsou od sebe odděleny štíhlými válcovými pilíři, z nichž přímo vyrůstá elegantní křížová klenba, která si dodnes zachovala původní ráz z doby Václava IV.
V presbytáři můžeme obdivovat sedmimetrový svatostánek s typickými prvky jagellonské gotiky. Datuje se do období smíškovské přestavby a je patrně dílem Mistra Brikcí ze Zhořelce.