Historie

Kostel Matky Boží (Panny Marie) Na Náměti byl původně stavěn mimo rámec městského opevnění a měl sloužit jako kostel hřbitovní. Název odkazuje na středověký trh s rudou, který se nacházel právě v bezprostředním okolí nynějšího kostela. Stavba byla zpočátku financována z výtěžku rudy, která při obchodování spadla na zem, byla nametána na hromadu a následně prodána ve prospěch kostela.

Historie kostela se začala psát pravděpodobně v první čtvrtině 14. století. V roce 1470 uhodil do věže blesk, který způsobil ničivý požár, a z kostela zůstalo jen obvodové zdivo. Následnou rekonstrukci je proto možné chápat téměř jako novostavbu. Na ní se časem podíleli i kameníci svatobarborské huti, nejprve vedeni Matyášem Rejskem, později již vyškoleni věhlasným Benediktem Riedem.

Zajímavostí kostela jsou schodiště připojené z vnějšku k jeho útlé věži. Severní schodiště, postavené na ve své době netypickém čtvercovém půdorysu, vede na vnitřní chrámovou kruchtu. Jižní, točité, je tvořeno dvěma protisměrnými schodišti, která se vinou v jednom šneku vedle sebe, takže je možné jimi vystupovat i sestupovat zároveň. Zpřístupňují pokladnici v prvním patře věže.

Interiéru kostela dominuje protáhlý presbytář s novogotickým oltářem, který nese pozdně gotickou archu motivů ze života Panny Marie. Ústřední malba Nanebevzetí je dílem Diviše z Litoměřic, na predele oltáře je umístěn obraz Ecce Homo od mistra Michala. Vzácné jsou i oba oltáře v bočních lodích kostela. Všechny oltářní obrazy pocházejí z první poloviny 16. století.

Celý vnitřek kostela je koncipován do osové symetrie, kterou výrazně narušuje jen kazatelna z počátku 16. století. Tento pozdně gotický skvost vznikl patrně pod rukama Wendela Roskopfa, německého kameníka a stavitele, který krátce působil v Riedově huti u Svaté Barbory. Šestihrannou opukovou kazatelnu zdobí reliéfy církevních otců Jeronýma, Ambrože, Řehoře a Augustina. Není bez zajímavosti, že náměťská kazatelna se dodnes využívá při liturgii.

V přední části hlavní lodi byl v roce 1735 pohřben jeden z nejvýznamnějších českých barokních malířů, Petr Jan Brandl. Na jeho náhrobní kámen odkazuje mramorová deska umístěná na levé straně triumfálního oblouku.