OTEVÍRACÍ DOBA
pondělí - neděle 9 - 17
Kostel Matky Boží Na Náměti je během letních měsíců otevřený k nahlédnutí ze vstupní předsíně.
Vstup do kostela v pravidelné otevírací době je zdarma. Zakoupením vstupenky do chrámu sv. Barbory přispíváte na zpřístupnění památek kaple Božího těla a kostela Matky Boží Na Náměti.
BOHOSLUŽBY
Aktuální pořad bohoslužeb najdete zde.
ul. Na Náměti, Kutná Hora
+420 327 515 796
+420 775 363 938
info@khfarnost.cz
V případě zájmu o komentovanou prohlídku nás kontaktujte.
Pokud máte zájem uspořádat koncert či jinou vhodnou kulturní akci, filmovat nebo fotografovat volejte pro bližší informace zde.
Historie kostela
Kostel Matky Boží (Panny Marie) Na Náměti byl původně stavěn mimo rámec městského opevnění a měl sloužit jako kostel hřbitovní. Název odkazuje na středověký trh s rudou, který se nacházel právě v bezprostředním okolí nynějšího kostela. Stavba byla zpočátku financována z výtěžku rudy, která při obchodování spadla na zem, byla nametána na hromadu a následně prodána ve prospěch kostela. Historie kostela se začala psát pravděpodobně v první čtvrtině 14. století. V roce 1470 uhodil do věže blesk, který způsobil ničivý požár, a z kostela zůstalo jen obvodové zdivo. Následnou rekonstrukci je proto možné chápat téměř jako novostavbu. Na ní se časem podíleli i kameníci svatobarborské huti, nejprve vedeni Matyášem Rejskem, později již vyškoleni věhlasným Benediktem Riedem. Zajímavostí kostela jsou schodiště připojené z vnějšku k jeho útlé věži. Severní schodiště, postavené na ve své době netypickém čtvercovém půdorysu, vede na vnitřní chrámovou kruchtu. Jižní, točité, je tvořeno dvěma protisměrnými schodišti, která se vinou v jednom šneku vedle sebe, takže je možné jimi vystupovat i sestupovat zároveň. Zpřístupňují pokladnici v prvním patře věže. Interiéru kostela dominuje protáhlý presbytář s novogotickým oltářem, který nese pozdně gotickou archu motivů ze života Panny Marie. Ústřední malba Nanebevzetí je dílem Diviše z Litoměřic, na predele oltáře je umístěn obraz Ecce Homo od mistra Michala. Vzácné jsou i oba oltáře v bočních lodích kostela. Všechny oltářní obrazy pocházejí z první poloviny 16. století. Celý vnitřek kostela je koncipován do osové symetrie, kterou výrazně narušuje jen kazatelna z počátku 16. století. Tento pozdně gotický skvost vznikl patrně pod rukama Wendela Roskopfa, německého kameníka a stavitele, který krátce působil v Riedově huti u Svaté Barbory. Šestihrannou opukovou kazatelnu zdobí reliéfy církevních otců Jeronýma, Ambrože, Řehoře a Augustina. Není bez zajímavosti, že náměťská kazatelna se dodnes využívá při liturgii. V přední části hlavní lodi byl v roce 1735 pohřben jeden z nejvýznamnějších českých barokních malířů, Petr Jan Brandl. Na jeho náhrobní kámen odkazuje mramorová deska umístěná na levé straně triumfálního oblouku.