Virtuální prohlídka kostela

Pozvánka na Svatováclavský koncert

Pozvánka na výstavu

Dnešní bazilika stojí na místě původního gotického kostela, který je poprvé zmíněn již v roce 1305. Tehdy byl kostel zasvěcený Navštívení Panny Marie. Kostel byl několikrát přestavován a k jeho prosperitě přispěli zejména Libeničtí z Vrchovišť v 16. století, kteří sídlili na tvrzi v sousedních Libenicích. V průběhu 18. století kostel natolik zchátral, že musel být na počátku 19. století zbourán. Z kostela zbyla jen věž, která byla zbořena v roce 1900. Po původním svatostánku zbyl velmi bohatý zádušní fond, proto se velmi brzo přistoupilo k nové stavbě, na které se nijak nešetřilo.

Dnešní dvouvěžovou pseudorománskou baziliku z hořického pískovce postavil kolínský stavitel Jan Sklenář podle plánů pražských architektů Rudolfa a Jaroslava Vomáčkových. Bazilika vznikla v letech 1905 – 1908 a pro zajímavost, jedním z kamenických učňů, kteří se na výstavbě podíleli, byl budoucí československý prezident Antonín Zápotocký.

Kostel v Gruntě je románský chrám v podobě trojlodní baziliky s dvojicí vysokých věží v západním průčelí a polokruhovou apsidou na východní straně. Zevně jsou stěny členěny polokruhově ukončenými okny, bazilikální okna jsou podvojná. Celou stavbu lemuje pod střechou po obvodu ozdobný obloučkový vlys a zubořez. V západním průčelí je ozdobný vstupní portál s řemeslně velice kvalitně provedenými sloupovými hlavicemi.

Secesní výmalba interiéru pochází z roku 1909. Vznikla za pouhé čtyři měsíce díky akademickým malířům Františkovi a Marii Urbanovým. Nástěnné obrazy jsou ovlivněny dílem Alfonse Muchy a v tomto rozsahu jsou v českém venkovském prostředí ojedinělé. Pozoruhodné jsou zejména obrazy na stěnách presbytáře (Klanění tří králů a Narození Krista) a andělé na severní straně kruchty. Od stejných autorů jsou i barevné secesní vitráže v oknech presbytáře, zalitá do olova. Vnitřní secesní zařízení podle návrhu Jana Kastnera a Kamila Hilberta vyřezal J. Klíma. Varhany z roku 1915 dodala firma Antonína Mölzera st. z Kutné Hory.

Ze starého kostela se dochovaly pouze dva barokní andělíčci v jižní křtící kapli, v severní věži zavěšený zvon pravděpodobně od zvonaře Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory a tři renesanční náhrobníky Libenických z Vrchovišť.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je jeden z největších kostelů českého venkova. Areál je obehnaný zdí s pseudogotickým cimbuřím a přístupný od severu bránou se secesními prvky.