Kostel sv. Jakuba
| Adresa: | Jakubská, Kutná Hora – Vnitřní Město, mapa | |
| Pravidelné bohoslužby: | neděle v 9.00; úterý, středa a pátek v 18.00 | |
| Otevírací doba: | VI – IX | 10 – 12:30 | 13 – 17 hod. |
| Vstupné: | zdarma | |
| Kontakt: | tel.: | 327 515 796 |
| e-mail: | info@khfarnost.cz | |
Arciděkanský (farní) kostel sv. Jakuba Většího je nejstarším z kutnohorských kostelů. S jeho stavbou se začalo po roce 1330. Kostel byl původně zasvěcen Panně Marii, a protože v Kutné Hoře stával další mariánský kostel, nazýval se tento jako kostel Horní. Později byl zasvěcen sv. Jakubovi, přesto byl do poloviny 17. století pro svou výjimečnou výšku označován také jako Vysoký kostel.
O jeho stavbu se zasloužili zejména bohatí nákladníci hor a bratrstvo mincířů a pregéřů. Nejvýznamnějšími iniciátory byli měšťané Ruthard a Bořita z Košic. Stavebním materiálem byl mezholezský pískovec těžený pod vrchem Vysoká. Před rokem 1420 byl kostel v podstatě dokončen. Vybudována byla 85 metrů vysoká severní věž, zatímco jižní věž zůstala nedokončena, zřejmě v důsledku nestabilního terénu nad srázem údolí Vrchlice. Vnější podoba kostela zůstala celé věky téměř nezměněna, významnější změnou bylo nahrazení původní stanové gotické střechy střechou sedlovou, oprava věže a drobné úpravy v presbytáři v renesanci a baroku. Poslední rozsáhlá oprava kostela probíhala v letech 1941–1946.
Kostel je uvnitř 55 metrů dlouhý, 24 metrů široký a 19 metrů vysoký. Vnitřní prostor je trojlodní, síňový, kde jsou všechny tři lodě stejně vysoké.
Arciděkanský kostel sv. Jakuba je centrem kutnohorské farnosti. Až do roku 1410 byl kostelem filiálním malínské farnosti, toho roku získal papežským rozhodnutím samostatnost a vytvořil se kolem něj farní obvod. Vzdálenost od tohoto chrámu k dalším hlavním městským kostelům – sv. Barbory, sv. Bartoloměje (zrušen koncem 18. století) a Panny Marie na Náměti – je téměř stejná (420-450 m). Toto zajímavé rozmístění lze považovat za náhodu, ale může to být i výraz tzv. posvátné topografie – snahy posvětit celkový prostor města začleněného do geometricky (čili ideálně) vyjádřeného „věčného“ řádu.